Poznávací zájezdy do Afghánistánu
Hornatá země Afghánistánu ležící mezi Střední a Jižní Asií patří k nejchudším státům světa ale i na navzdory své složité politické situaci, si zachovává bohatou kulturu tradiční hudby, pestrobarevných ručně tkaných koberců a silných kořenů v pohostinnosti a rodinných hodnotách.
Afghánistán je hornatá země mezi Střední a Jižní Asií, sousedí mimo jiné s Íránem, Pákistánem a Čínou. Žije tu kolem 40 milionů lidí, hlavním městem je Kábul a většina obyvatel jsou muslimové, mluví se paštštinou a darí.
Afghánistán patří k nejchudším státům světa, ale má cenné přírodní zdroje a je jedním z největších producentů hašiše, šafránu a kašmíru. Dlouhé roky válek zanechaly zemi oslabenou, chudou a nestabilní.
Přesto má Afghánistán bohatou kulturu – tradiční hudbu, poezii, ručně tkané koberce a silné kořeny v pohostinnosti a rodinných hodnotách. Místní tradice se udržují navzdory složité politické situaci.
- Ohromující horské scenérie
- Bohaté kulturní dědictví
- Historické památky
- Srdečná pohostinnost
- Tradiční kuchyně
- Živé tradice a folklor
Země má bohatou a bouřlivou historii – prošla mnoha invazemi, od Alexandra Velikého po Sověty a USA. Od roku 2021 ji znovu ovládá Tálibán, jehož vláda zatím není mezinárodně uznávaná kvůli porušování lidských práv, hlavně žen.
Starověk a středověk:
Název Afghánistán znamená „země Afghánců“, přičemž přípona „-stán“ značí území, podobně jako v jiných zemích regionu. Oblast dnešního Afghánistánu byla od 8. stol. př. n. l. součástí říší jako Médie, Achaimenovci, Řecko-baktrijské království, Kušáni nebo Heftalitové. Od 7. stol. n. l. ji ovládli Arabové, ve 13. stol. ji zpustošili Mongolové. Následně byla součástí říší Tamerlána, Mughalů a nakonec perského vládce Nádira Šáha.
Vznik moderního státu (1746–1973):
Moderní stát vznikl jako Durránská říše, vedená Paštuny. V roce 1919 získal Afghánistán nezávislost, otroctví bylo zrušeno 1923. Země byla kulturně a jazykově rozdělená. Od 50. let rostl vliv SSSR a USA, 70. léta přinesla hladomor a politickou nestabilitu.
Republika a komunistická vláda (1973–1992):
Po převratu v roce 1973 se Afghánistán stal republikou. V roce 1979 intervenoval Sovětský svaz, aby podpořil komunistickou vládu, což vyvolalo desetiletou válku proti mudžáhedínům, podporovaným Západem. Konflikt si vyžádal přes milion obětí a miliony uprchlíků. Sověti odešli v roce 1989.
Občanská válka a nástup Tálibánu (1992–2001):
Po odchodu sovětských vojsk vypukla občanská válka mezi etnickými a náboženskými skupinami. V roce 1996 se moci chopil Tálibán, který nastolil tvrdý islámský režim. Po útocích z 11. září 2001 byl režim svržen mezinárodní koalicí.
Afghánská islámská republika (2002–2021):
Západní koalice dosadila vládu vedenou Hámidem Karzajem. Navzdory vojenské pomoci a mezinárodní podpoře se Tálibán postupně znovu zmocnil části země. Válka si vyžádala přes 240 000 životů a více než 5 milionů lidí uprchlo.
Návrat Tálibánu (od 2021):
Po stažení zahraničních vojsk Tálibán v srpnu 2021 ovládl Kábul a obnovil Islámský emirát. Zavládl tvrdý teokratický režim, ženy přišly o přístup ke vzdělání, práci i svobodě pohybu.
Zájezdy do Afghánistánu
Fotky z našich cest po Afghánistánu
