Tbilisi

Legenda praví, že původ města souvisí s bažantem krále Gorgasaliho. Kdysi v 5.století se král vydal jednou na lov a ulovil bažanta, který ihned spadl do jednoho z horkých pramenů. Říká se, že poté, co ho z pramene vytáhli, tak byl již uvařený a připravený k jídlu. Proto král nařídil, aby v okolí pramene bylo vybudováno město. Název města Tbilisi vychází ze slova “tbili”, což znamená teplý.

Tbilisi se svými dřevěnými domy, kostely, kavárnami a lázněmi je město plné relaxace a tepla. Původně město hostilo velbloudí karavany, které putovaly po Hedvábné stezce, později umělce, myslitele a turisty moderní doby. Ve městě našli zalíbení a inspiraci lidé jako Alexander Dumas, Pushkin, Lermontov, Tchaikovsky, George Gurdjieff, Knut Hamsen, Ramsay MacDonald či Fitzroy MacLean.

Tbilisi vytváří teplý, příjemný dojem. Přitažlivé staré město sahá až k pevnosti Narikala,  kostely jsou naopak rozmanitou směsicí ruského klasicismu, moderního umění, socialistického monumentalismu a současné post moderny.
Tato harmonická architektonická směs odráží širokou rozmanitost lidí, kteří v Tbilisi během let našli svůj domov. Ve starém městě jsou k nalezení židovské, arménské a azerbajdžánské čtvrti. Vedle sebe tu stojí mešity, synagogy i arménské a gruzínské ortodoxní kostely.

Historie Tbilisi

Tbilisi bylo založeno gruzínským králem Vachtangem I. Gorgasali v 5. století, oblast však byla ubydlená již předtím.

Město dobyly mnohé říše, jako např. Arabové, Peršané a Seldžučtí Turci – v 8. století bylo město dokonce sídlem arabského emíra. Gruzínci město dobyli zpět až v roce 1122, za vlády krále Davida IV, který Tbilisi ustanovil hlavním městem země Gruzie. Na konci 18. století bylo město stále ohrožováno Persií a od roku 1801 se stalo součástí Ruského impéria.
Bolševici v roce 1921 vytvořili násilným sjednocením Arménie, Ázerbájdžánu a Gruzie Zakavkazskou sovětskou federativní socialistickou republiku, která byla později rozdělena na tři sovětské republiky, Tbilisi zůstalo centrem Gruzínské SSR. Od 9. dubna 1991 je Tbilisi hlavním městem suverénní Gruzie. Přesto ale krátce po vyhlášení nezávislosti došlo k občanské válce hlavně kolem roku 1992 a dále revoluce z roku 2003 Eduarda Ševardnadzeho.

Na pravém břehu řeky Kura, nad starým městem, se tyčí ruiny pevnosti Nariqala ze 3. století. Nad ní stojí obrovská socha Kartlis Deda (Matka Gruzie). Pod ní je velká botanická zahrada, která byla zřízena roku 1845 na prostranství parku pevnosti.

V romantickém starém městě plném dlážděných uliček je i Katedrála Sioni z 5. století, kostel gruzínských králů Metechi ze 13. století, synagoga a bazilika Ančischati ze 6. století. Staré město bývalo důležitou zastávkou na hedvábné stezce a z této doby se zachovalo i několik karavanserájů. Typický gruzínský dům ve Tbilisi má velký vyřezávaný balkón a dvě podlaží. Dochovaly se také turecké sirné lázně Abanotubani ze 17. století a vedle stojící mešita.