O nás Reference - řekli o nás Levné letenky Přednášky Pojištění Odkazy Jak se přihlásit Cestovatelská seznamka Všeobecné podmínky Kontakt
goodplaces.cz

Pokud si přejete zasílat informace o novinkách, zájezdech a akcích zanechte nám svůj email


goodplaces.cz
skrýt slideshow

 Oficiální název státu
•    Íránská islámská republika
•    persky: Džomhúrí-je eslámí-je írán
•    anglicky: The Islamic Republic of Iran


Rozloha
•    1 648 196 km²

Celkový počet obyvatel podle sčítání provedeného v roce 2006 činí 71,5 milionů. Z toho ve městech žije cca 49,6 milionů a na venkově 21,9 milionů obyvatel.

Hustota osídlení:
přibližně 43 obyvatel/km² s nerovnoměrným rozložením. Těžiště osídlení je v severní a severozápadní části země, nejhustší osídlení je v provincii Teherán (neoficiální odhad udává 550 obyvatel/km²).

Životní úroveň:
Průměrný roční příjem rodiny ve městech v roce 2008/09 činil 33 805 200 IRR (íránských rijálů), na venkově 21 902 610 IRR. Průměrné roční výdaje městské rodiny činily 33 791 000 IRR, na venkově 21 395 000 IRR. Minimální denní mzda byla 70 427 IRR.

Národnostní složení
Írán je mnohonárodnostní stát obývaný třemi základními etnickými skupinami:
a) íránská-indoevropská: Peršané tvoří cca 36 mil. (51%) celkové populace – počítáme-li odděleně blízce příbuzné Gílánce a Mázandaránce, hovořící perskými dialekty (8 %). Dále se mezi etnika íránské skupiny řadí Kurdové – okolo 6 mil. (8 %), Kurdům příbuzní Lúrové – okolo 1,7 mil., Balúčové – cca 1,4 mil. a Arméni – cca 150 tis.
b) turkická: íránští Ázerbájdžánci (Ázeři) – cca 17 milionů (24 %), Turkmeni – cca 1 mil.
c) semitská: Arabové – cca 3 mil. (4 %), Židé – 20 až 30 tis., Asyřané – méně než 20 tis.
Írán má druhý nejvyšší počet oficiálně registrovaných uprchlíků na světě (po Pákistánu). Naprostou většinu tvoří Afghánci, kteří jsou od skončení války v Afghánistánu postupně repatriováni ve spolupráci s UNHCR (z odhadovaného stavu téměř 3,5 miliónu, kteří zůstávají v zemi, je jich oficiálně registrováno jen asi 900 tisíc, zbytek zůstává v zemi neregistrován). Írán hostí také více než 50 tis. uprchlíků z Iráku.

Náboženské složení
Státním náboženstvím je šíitský islám. Až 99 % obyvatelstva tvoří muslimové, z toho 91 % jsou šíité a 8 % sunnité. Sunnitský islám převládá mezi etnicky kurdskou a balúčskou populací. Zbytek tvoří ostatní náboženské komunity: křesťané – hlavně Arméni a Asyřané, dále zoroastrijci (původní náboženství Íránu z předislámské éry), židé a Baháí. Poslední zmíněná náboženská komunita není na rozdíl od ostatních oficiálně uznána a její příslušníci jsou vystaveni systematické persekuci.

Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky
Úředním a nejrozšířenějším jazykem je perština (fársí) – indoevropský jazyk, kterým v různých nářečích mluví 58 % a pasivně jej ovládá cca 83 % obyvatelstva. Perština používá upravené arabské písmo. Převážná většina íránských Ázerů, Kurdů, Arabů a Arménů užívá jako rodný svůj příslušný etnický jazyk, základní školní výuka je však pro všechny povinná v perském jazyce.
Z evropských jazyků je nejrozšířenější angličtina. Ve srovnání s jinými státy Blízkého východu však znalost cizích jazyků zaostává.

Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města
Administrativně je Írán rozdělen na 28 provincií. V čele každé provincie stojí guvernér jmenovaný prezidentem. Teherán a další velká města mají primátory volené místním zastupitelstvem. Provincie se dále člení na okresy, kterých je celkem 586. V čele  každého okresu stojí jmenovaný okresní hejtman. Okresy se dále dělí na okrsky, v jejichž čele stojí okrskoví náčelníci. Existuje 215 městských regionů.
Hlavním městem je Teherán (anglicky Tehran), počet jeho obyvatel dosahuje 13,4 mil. (což představuje nárůst o 19 % oproti sčítání z roku 1996). Rozloha  města je 3 000 km² a rozkládá se v nadmořských  výškách od 1 200 do 1 700 m.n.m.
Další velká města jsou: Mašhad (2 mil.), Isfahán (1,5 mil.), Tabríz (1,4 mil.), Šíráz (1,3 mil.), Ahváz  (1,2 mil.), Qom (1 mil.), Kermánšáh (820 tis.).

Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn
Peněžní jednotkou je íránský rijál (IRR); běžně používané bankovky mají hodnotu 1 000, 2 000, 5 000, 10 000, 20 000 a 50 000 IRR, mince 100, 250 a 500 IRR.
Vzhledem k nízké kupní síle rijálu a nízké nominální hodnotě bankovek jsou v běžném peněžním styku používány i bankovní šeky v hodnotách 500 000, 1 000 000, 2 000 000 a  5 000 000 rijálů.
V běžném peněžním styku se však nejčastěji počítá s fiktivní (formálně neexistující) tradiční měnou tománem (1 tomán = 10 rijálů). Při obchodní komunikaci je třeba neustále pozorně sledovat, v jaké jednotce jsou ceny uváděny, jinak může docházet k nepříjemným nedorozuměním.
Banky a licencované směnárny nabízejí stále častěji místo bankovek šeky. Tyto lze bez větších problémů používat jako platidla s tím, že obchodníci vracejí drobné peníze v bankovkách.
Směnný kurz IRR je denně kótován na teheránské burze (Tehran Stock Exchange – TSE).
Průměrný mezibankovní směnný kurz v roce 2009 činil cca 9 984 rijálů/ 1 USD.
Mezinárodní platební karty nejsou v zemi prakticky vůbec akceptovány a nelze je tudíž použít.
V Iránu je sice nainstalováno více než 6 000 výdejních peněžních automatů. Tyto však slouží pouze pro výdej za pomoci karet vydávaných výhradně místními bankami.
Pro celé území Íránu platí časové pásmo GMT +3:30. Časový posun oproti ČR je tudíž po převážnou část roku 2,5 hodiny, neboť i v Íránu se používá letní/zimní čas.
Dnem pracovního klidu je pátek. Ve čtvrtek státní instituce a orgány buď nepracují nebo je pro ně čtvrtek „krátkým“ dnem s pracovní dobou do 12 hodin.

Íránské svátky
Íránský kalendář zahrnuje celou řadu dnů pracovního volna, které připadají na výročí významných událostí spjatých se vznikem islámského náboženství či Íránské islámské republiky a dále osobní výročí významných postav šíitského islámu. Ze starých zoroastriánských svátků se udržel svátek nového solárního roku (Nourúz= „Nový den“).
Je třeba upozornit, že některé svátky se řídí islámským lunárním kalendářem a v jiných rocích proto připadají na odlišné dny evropského kalendáře.
  
Obvyklá pracovní doba
•    státní instituce 7:00–12:00, 13:00–15:00 (s polední přestávkou na modlitbu a oběd)
•    banky 7:00–12:00, 13:30–15:00
•    soukromé firmy zpravidla od 10:00 do večerních hodin
•    zahraniční firmy 9:00–17:00
•    kanceláře leteckých společností 9:00–15:00
•    restaurace 11:00–15:00, 18:00–24:00
Zákonem stanovená pracovní doba nesmí za týden přesáhnout 36 hodin, přesáhne-li, je zaměstnavatel ze zákona povinen zajistit zaměstnancům oběd.

Prodejní doba
Většina obchodů otevírá mezi 9./10. hodinou a zavírá kolem 21. hodiny. V letním období jsou polední přestávky (siesta) pohyblivé od 13–16 hodin. Většina obchodů s potravinami, ovocem a zeleninou má otevřeno i v pátek a během volných dnů do velmi pozdních večerních hodin. Od února 2004 platí povolení teheránské městské samosprávy, podle něhož teheránské restaurace, parky a provozovny rychlého občerstvení smějí zůstat otevřené až do 03:00 hodin.

Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty
Oblečení
Íránci jsou velmi citliví na dodržování tradičních zásad oblékání na veřejnosti, hlavně u žen. Nicméně již není vyžadován čádor, nutný je však kabát a šátek, což platí i pro cizí státní příslušnice. Muži musí mít zahalenou horní část těla a není jim dovoleno chodit v krátkých kalhotách. Kravata je tolerována, její nošení je znakem cizince.

Jednání
Íránci kladou rovněž vysoké nároky na zdvořilé vystupování. Ve srovnání se západními normami je společenský hovor v daleko větší míře prokládán rituálními frázemi obsahujícími chválu a uznání partnerovi, často s výraznou nadsázkou. Naopak nesouhlas či nelibost bývají vyjadřovány jen opatrně a často pouhým mlčením; je tedy třeba být v tomto směru velmi vnímavý, aby se předešlo vážnějším nedorozuměním. Jakýkoli projev emocí– rozčilení, zvýšení hlasu, ostrý slovník– je Íránci posuzován jako nepřijatelný nedostatek důstojnosti a sebeovládání.
Nabídku služby, daru, často i běžného pohostinství je normální nejprve „skromně“ odmítat a přijmout teprve na naléhání nabízejícího; teprve opakované odmítnutí je obvykle bráno jako vážně míněné.
Je nezbytně se například vyhnout komentářům k islámským náboženským zvyklostem a povinnostem, i pouhé neutrální konstatování odlišnosti může být chápáno jako kritika. Totéž do jisté míry platí pro komentáře k politickému dění, na něž je lépe opatrně přistoupit jen tehdy, dá-li k tomu partner jasný impuls.
Při obchodních jednáních je nutno počítat s tím, že složitý byrokratický systém a předpisy budou příčinou častých zdržení a průtahů. Čas nemá pro Íránce zvláštní důležitost; na přesné dodržování termínů, plnění dohod nebo časů schůzek se nelze spoléhat.
Íránci jsou tradičně velmi schopní vyjednávači a obchodníci, každé jednání vyžaduje pečlivou přípravu. V průběhu je třeba zachovávat trpělivost; není třeba se nechat odradit dílčím neúspěchem, důležité je udržování stálého kontaktu s partnerem. Je nutno mít na paměti, že Íránci dávají přednost osobnímu jednání před korespondencí.
Pověstná je pohostinnost Íránců. Dohodám dosaženým při obědě se tradičně přikládá závaznost a pozvání je nutné opětovat. Při jednáních, hlavně ve státních institucích, je obvyklé, že íránští představitelé odcházejí v určeném čase k modlitbám a hosté musejí počkat. Nedoporučuje se před jednáním konzumovat alkoholické nápoje. V průběhu postního měsíce Ramadánu se v denní době nesmí na veřejnosti jíst, pít ani kouřit.
                                                           Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky

goodplaces.cz

Máte zájem o levné letenky nebo individuální zájezd? Zanechte nám kontakt:



goodplaces.cz
Iran Iran Iran Iran Iran Iran Iran Iran